Čau! Dnes uzavřeme díly věnované Franzi Kafkovi epizodou EP52 o jeho románovém torzu Zámek. Opět si představíme různé jeho interpretace prováděné různými literárními, filozofickými, náboženskými či estetickými směry. A jelikož jsem se v posledních několika dílech pokoušel předvést koncepci evropského románu, jak ji rozvíjel Milan Kundera (a částečně také Daniela Hodrová) v návaznosti na fenomenology Heidegerra a Husserla, pokusíme se tento jeho úvahový postup aplikovat také na Kafkův Zámek. Jednak ho v souladu s Bachtinem a Hodrovou ukážeme jako tzv. „antiromán“, tedy reakci nového vidění světa na starší prozaické formy, jednak ho v návaznosti na Kunderu budeme číst jako (snad podvědomou) reakci autorského individua na změnu paradigmatu, jež proběhla v souvislosti s první světovou válkou a dalšími fenomény (Kundera je nazývá „terminální paradoxy“) na začátku dvacátého století. Kafkův Zámek nám tak poslouží jako východisko pro další epizody, v nichž se budeme věnovat románům Milana Kundery a aktuálně zřejmě dominantní estetické koncepci, kterou jsme navykli označovat jako „postmoderní literaturu“.
Každý týden pro vás vypouštíme nové video. Pokud se o něm chcete dozvědět co nejdřív, sledujte nás na Facebooku a na YouTube kanále #napotítku. Tady na našem webu najdete různé články nebo třeba testy. Chtěli byste video na téma které jsme přeskočili nebo nám třeba říct, co se vám nezdá nebo se vám líbilo? Napište nám na Facebooku nebo do komentářů na YouTube a hlavně sdílejte, ať i vaši kamarádi a spolužáci mají na potítku inspiraci.
Ať se vám dobře čte!