Čau! Dnes si v EP42 budeme povídat o slavné Skupině 42, jež se ustanovila v průběhu druhé světové války (můžete hádat, ve kterém roce…). Vysvětlíme si, že vlastně každá nová generace se vymezuje proti generaci starší, což byl i případ Skupiny 42, která odmítala avantgardní odtržení umění od života a žádala návrat každodennosti do umění. Autoři upřednostňovali literární ztvárnění běžného okolního světa, především městské periferie, zároveň se však neomezovali na povrchní realistický popis, ale užívali moderní postupy, jako třeba fragmentarizaci, repetitivnost, míchání vysokých motivů s motivy depoetizovanými atd. Typické jsou pro tuto skupinu motivy osamělého chodce, běžný žánr je deníková literatura. Kromě literárních aspektů Skupiny 42 se podíváme též na její filozofická východiska (především existencialismus) a představíme si stručně studie teoretika Jindřicha Chalupeckého, který umělcům seskupeným v této generační skupině poskytoval metodologická a konceptualizační východiska. Na závěr si rozebereme Kainarovu báseň „Stříhali dohola malého chlapečka“, kterou o mnoho let později zhudebnil Vladimír Mišík.
Každý týden pro vás vypouštíme nové video. Pokud se o něm chcete dozvědět co nejdřív, sledujte nás na Facebooku a na YouTube kanále #napotítku. Tady na našem webu najdete různé články nebo třeba testy. Chtěli byste video na téma které jsme přeskočili nebo nám třeba říct, co se vám nezdá nebo se vám líbilo? Napište nám na Facebooku nebo do komentářů na YouTube a hlavně sdílejte, ať i vaši kamarádi a spolužáci mají na potítku inspiraci.
Ať se vám dobře čte!